Když bitva zuřila již hodnou dobu,
objevil se ve vřavě muž v modrém plášti,
s kloboukem na hlavě, jednooký byl,
bosý a ozbrojen jenom oštěpem,
a zaútočil na krále Sigmunda.

Volsunga Saga, kap. 11

Žádný z Ásů není tak zvláštní, tajemný a někdy zdánlivě nevypočitatelný jako jejich vůdce Odin. V porovnání s nejznámějšími Ásy ho uctívalo poměrně málo seveřanů a ještě míň jich mělo v Odina důvěru. Starý, jednooký, s dlouhou šedivou bradou a přes tento zjev bystrý, moudrý a ze všech Ásů nejsilnější bůh má mnoho dalších funkcí a jmen. Z legend je znám jako Har, Herrjan, Grimnir, Wodan, Wotan, Woden, a tyto a jiné jména často vyjadřují různé stránky jeho komplikované povahy. Jeho ženou je bohyně Frigg, která má přístup k stejným vědomostem jako její manžel. Nicméně nemá temné stránky povahy jako Odin a patří k přístupnějším obyvatelům Asgardu. Je to bohyně manželského a rodinného svazku.

Odin stál u počátku zrození našeho světa a bytostí tento svět obývajících, proto mu říkali též Allfödr (Otec všech). I jiné důvody vedou k tomuto jménu: Jeho synem je Thor (s Jördou), Baldr (s Friggou), Vidar (s Grindou), Vali (s Rindou), dále Hödr, Bragi, několik vedlejších božstev a pár lidských potomků. Někdy jsou mezi jeho potomky zařazeni i Tyr a Heimdall.

Ačkoliv původně bůh bitvy a větrů, začal Odin projevovat v průběhu staletí nezvyklé sklony k přemýšlení a metodám, jak se dozvědět co nejvíce. Obětoval proto jedno svoje oko, aby se mohl napít z Mimiho studnice vědění a devět dní visel na Yggdrasilu bez jídla a bez pití, zraněn v boku svým vlastním oštěpem, aby se dostal k tajemství run. Svedl též dceru jistého obra, aby se dostal k medovině poezie. Že byl úspěšný, se dovídáme z díla Ynglinga Saga, kde je jako jedna z Odinových vlastností řečeno to, že často mluvil ve verších.

Jako Valfödr (Otec padlých v bitvě) a Ygg (Zuřivý) byl ale ctěn válečníky a velmi ho uznávali tzv. berserkeři. Byli to válečníci prakticky bez brnění, kteří bojovali v transu, a jako takoví měli pověst nezranitelných a neporazitelných. Podle pověstí poté, co se dostali do transu (berserkergang) je posedla taková zuřivost, že jim nic neodolalo. V bitvě vyli jako vlci, kousali své štíty, a kolem úst měli častokrát pěnu. Údajně měnili svou podobu na vlky či medvědy, a v této podobě jim žádná zbraň neublížila. Každopádně pro středověkého člověka musel být boj proti válečníkovi, který si v transu nevšímá ani nejtěžších zranění, strašlivý zážitek. Berserkeři ovšem poté, co je trans přešel, byli velmi zesláblí, a museli den i více odpočívat.

Hrdinové padlí v bitvě šli do Valhally – síně padlých. Byla pro slavné vítěze stejně jako pro poražené, kteří se nemínili vzdát a bojovali až do konce. Odin, který zná budoucnost, tyto válečníky (einherjer) shromažďuje k poslední bitvě s obry. Do té doby je čeká každý den bitva, a po bitvě hody ve Valhalle – a to i ty, kteří v této bitvě zdánlivě padnou. Na konci světa budou muset ale ve vší vážnosti znova tasit meče, a hrozba, která pokoří bohy, donutí i je padnout podruhé. Jinak Odin a jeho věrní se po nocích prohánějí na obloze, jak bylo zaznamenáno v 13. století kronikáři města Petersborough…

K Odinovi se neváže pouze Valhalla a Valaskjalf. Často sídlí v Gladsheimu při poradách Ásů, a ze svého trůnu zvaného Hlidskjalf vidí do všech devíti světů. Jeho společníky jsou dvě vrány, Huginn (Myšlenka) a Munin (Paměť), které vysílá časně ráno do světa a ty se vrací kolem poledne, aby mu pošeptaly, co všechno viděly a slyšely. V patách mu často jdou dva vlci – Geri a Freki. Dostávají na hostinách bohů Odinovo jídlo, protože on zpravidla pije jenom medovinu poezie.

Odinovou osobní zbraní je oštěp Gungnir (Houpavý), na jehož čepeli jsou vyryty magické runy a z tohoto oštěpu srší blesky. Dalším magickým předmětem je zlatý prsten Draupnir (Kapka), který se každou devátou noc zdevítinásobí. Držíce svůj oštěp, zjevuje se Odin zahalen v tmavomodrém, téměř dočerna zabarveném plášti, aby vykonal, co uzná za vhodné. Častokrát pošle své služebnice – valkýry – aby vybraly padlé v bitvě, a poté je doprovodily do Valhally. Bez valkýr nelze do Valhally vstoupit, protože ostatním v tom brání divoká nepřekonatelná řeka Thund a poté Valgrind – těžká brána, kterou smrtelník neotevře.

Protože má Odin takovou moc a vědomosti, je jedním z bohů, kteří mají svůj den – jeho dnem je středa – v angličtině Wednesday – Woden’s Day.