Bylinky jako koření i jako lék si opět získávají oblibu.
Lidé znovu začínají objevovat hodnotu přírodních látek a léčivých prostředků a poukazovat na vedlejší účinky syntetických léků.
Bylinkářství se považuje za předchůdce moderní farmakologie. Celá řada dnešních účinných léků pochází z rostlin. Užívání léčivých bylin však podobně jako užívání léků není tak docela bez nebezpečí, i když někteří bylinkáři tvrdí opak. V obecném přístupu bylinkářů je nicméně hodně pravdy a vedlejší účinky bylinek bývají zanedbatelné. Léčivé byliny navíc údajně zabírají i proti nemocem, například určitým formám EKZÉMU, na které je klasická lékařská věda krátká.
Výsledky vědeckého výzkumu objevují a potvrzují léčivou hodnotu bylin, známou již dřívějším civilizacím díky přesnému pozorování, různým pokusům a omylům. Přestože se nyní zkoumají nové a nové rostliny, mnozí lékaři a vědci dosud nevzali léčivé účinky bylinek na vědomí a dávají místo nich přednost „vyzkoušeným“ syntetickým lékům. Naše znalosti léčivých bylin lze však vystopovat až do starého Egypta, kde je běžně studovali především kněží. Na papyru pocházejícím z roku 1500 př. n. 1. se našel seznam stovek léčivých bylin, z nichž některé se používají dodnes.
Některá sdružení zastupující klasickou medicínu se několikrát pokusila dosáhnout zákazu bylinkářství jako léčebné praxe. Teprve v roce 1994 však v souvislosti s novým nařízením Evropského společenství skutečně hrozilo, že jakýkoliv prodej neschválených léků bude zakázán. Pokud se však v Evropě bylinkové přípravky neprodávají jako léky, schválení mít nemusí. Zájem o léčivé byliny naopak stále roste, protože se stále více lidí obává přímých i vedlejších účinků syntetických léků.

Proč bylinky

Kašlů, zánětů průdušek, nachlazení aj. je v období od podzima do jara bezpočet v našem okolí a je dobré nebránit se vždy „chemickými zbraněmi“. Ty totiž po čase přestanou být ůčinné a nám nezbývá než přitvrdit. Máme pak obtíže spojené s antibiotiky a rok co rok jich bereme víc a víc. Je to s nimi podobně jako s ostatními léky, čím častěji je budeme užívat, tím méně budou účinné a tím víc budeme muset „přitvrdit“. Ani neznám všechny nežádoucí účinky antibiotik, jedno je ale jasné.

Zlikvidují nám všechny přátelské mikroflory v trávícím traktu, tím máme potíže s trávením a střevní obtíže. „No a co“ řeknete si? Nezapomínejte že střevní mikroflora je základ naší imunity. Je- li poničená máme sníženou imunitu a vede to často k dalšímu onemocnění, jemuž se tělo neubrání, protože má oslabenou imunitu.

Co s tím?

Nechci výdobytky moderní vědy nijak znevažovat, když je člověku opravdu zle, mají úžasný účinek. Avšak běžné nachlazení a zejména prevenci, lze zvládnout přírodně, má to pro tělo mnohem vyšší hodnotu. Není pravidlo, že co je zdravé musí být zákonitě nechutné. Pokusím se v dalčích článcích publikovat recepty, které jsou účinné a zároveň jsou vyloženě dobré na chuť, nebo alespoň se nedá tvrdit, že nejsou nedobré.

napsal: DebustrBylinky jako koření i jako lék si opět získávají oblibu.
Lidé znovu začínají objevovat hodnotu přírodních látek a léčivých prostředků a poukazovat na vedlejší účinky syntetických léků.
Bylinkářství se považuje za předchůdce moderní farmakologie. Celá řada dnešních účinných léků pochází z rostlin. Užívání léčivých bylin však podobně jako užívání léků není tak docela bez nebezpečí, i když někteří bylinkáři tvrdí opak. V obecném přístupu bylinkářů je nicméně hodně pravdy a vedlejší účinky bylinek bývají zanedbatelné. Léčivé byliny navíc údajně zabírají i proti nemocem, například určitým formám EKZÉMU, na které je klasická lékařská věda krátká.
Výsledky vědeckého výzkumu objevují a potvrzují léčivou hodnotu bylin, známou již dřívějším civilizacím díky přesnému pozorování, různým pokusům a omylům. Přestože se nyní zkoumají nové a nové rostliny, mnozí lékaři a vědci dosud nevzali léčivé účinky bylinek na vědomí a dávají místo nich přednost „vyzkoušeným“ syntetickým lékům. Naše znalosti léčivých bylin lze však vystopovat až do starého Egypta, kde je běžně studovali především kněží. Na papyru pocházejícím z roku 1500 př. n. 1. se našel seznam stovek léčivých bylin, z nichž některé se používají dodnes.
Některá sdružení zastupující klasickou medicínu se několikrát pokusila dosáhnout zákazu bylinkářství jako léčebné praxe. Teprve v roce 1994 však v souvislosti s novým nařízením Evropského společenství skutečně hrozilo, že jakýkoliv prodej neschválených léků bude zakázán. Pokud se však v Evropě bylinkové přípravky neprodávají jako léky, schválení mít nemusí. Zájem o léčivé byliny naopak stále roste, protože se stále více lidí obává přímých i vedlejších účinků syntetických léků.